Historie kominictví v ČR

Komín - slovo řeckého původu. Latinsky caminus, řecky caminos. Patronem komininíků je Svatý Florián.

Kominická historie

Kominická historie sahá až do doby, kdy tehdejšímu lidstvu počaly vadit požáry vzniknuvší od komínů ve kterých vyhořely saze. Doškové nebo šindelové střechy byly okamžitě zapáleny, jakmile došlo ke komínovému požáru. Z počátku si lidé vymetali komíny sami, komíny byly čištěny před velkými svátky a hlavně v takzvaných "sazometných středách". Tuto práci vykonávali v obecních budovách biřici, v pivovarech pomahači a některé komíny si mohli čistit a vypalovat hospodáři sami.

Mestkomínové

Postupem času se o tyto práce začali zajímat jednotlivci, kteří se čištění komínů zvlášť věnovali, a tak vzniklo řemeslo kominické. Řemeslo kominické bylo v začátcích primitivní a velice povrchní a opět hořelo. V té době se čištění komínů říkalo vytírání, řemeslníci se nazývali mestkomínové.

Počátky odborného kominictví

Odborné mestkominictví u nás začali provozovat Vlaši (Italové). Čeští panovníci a ostatní šlechta si zvali do Čech vlašské stavitele, kteří se zde usidlovali. Za nimi přišli i vlašští mestkomínové, aby svým usídlencům čistili komíny, a tak se ujali čištění komínů i u našich občanů. Jedním z prvních známých mestkomínů byl GABRIEL MARIAN, který se v Praze - Hradčanech objevil v roce 1568. Dále jej následovali další mestkomínové jako byli Tomáš della Moniga, Bartoloměj a Matěj de Martini. Největších privilegií od císaře Rudolfa II. si získal Matěj de Martini, kterého učinil mistrem u císařského dvora za to, že získával smolné saze pro císařského alchymistu Kellyho - rytíře z Imany, který chtěl touto pomocí vyrábět zlato. Když se Kellymu podařil pokus pozlatit kovové předměty, dostal de Martini ještě odměnou povolení také pro své tovaryše nosit zvláštní kominický šat podle návrhu císařského osobního lékaře a právo majetnosti na císařské vinici pod Petřínem.

První zprávy o českých mestkomínech jsou z roku 1572 z Pardubic, z roku 1589 ze Stříbra a z roku 1590 z Mladé Boleslavi. Mestkomínové byli placeni formou naturálií a jen málo obcí si vydržovalo za plat svého mestkomína, aby vytíral a před požáry chránil. Na Nový rok chodili s koledou a vinšujíce všeho dobrého rozdávali lidem novoroční přání, takzvané "škartice".

Kominické cechy a dnešní situace

První kominický cech byl založen v roce 1626 v Třeboni, v roce 1748 "Pražský kominický cech" s vlastní pečetí Sv. Floriana. V roce 1824 došlo k posílení kominické činnosti a k propůjčování kominických živností. Ve své podstatě fungovali kominíci po celou dobu s přerušením první a druhé světové války.

V době komunistické nadvlády bylo řemeslo degradováno na povolání druhořadé, i když se kominická praxe vykonávala a pravidelné obchůzky určovala vyhláška Ministerstva stavebního průmyslu č. 709 ze dne 28.12.1950, ve své podstatě se nedělo skoro nic. V roce 1981 začala platit vyhláška č. 111/1981 Sb.,která platí do dnešní doby - platí, avšak ji dodržuje jen pramálo občanů. Není orgán, který by zaručil výkon práva.

Po roce 1989 se opět ustanovil kominický cech a živnostenský úřad počal vydávat v roce 1992 koncesní listiny, začalo opět svítat na lepší časy. Nic ovšem netrvá věčně a za přičinění bývalého ministra pana Dyby došlo v roce 1996 ke zrušení koncesí a zase začal chaos. V součastné době je kominictví řemeslná živnost. Společenstvo kominíků ČR si zvolilo své zástupce, takzvanou radu, a ta se pečlivě stará o své členy tím, že pořádá pravidelné vzdělávací kurzy, školení kominických mistrů a školení pro měření účinnosti spalovacích zdrojů.

Zdroj: http://www.ahakomin.cz/historie-kominictvi/

Daň z komínů

V zemích Koruny české se zdaňovalo leccos. Platila se daň z lánů, dávka na pícování koní, na koně pro vojsko, na výzbroj rekrutů, na ochranu proti zavlečení moru z Uher, na útraty korunovační a tabáková daň. Ale státní kasa stále zela prázdnotou. A tak římský císař a český a uherský král Leopold I. z dynastie Habsburků zavedl další daň.

V roce 1676 stanovil povinnost platit daň z komínů. Z každého komínu, který vyčníval nad střechu, šly do císařské pokladny penízky. Platit museli všichni. Šlechta, měšťané, klér i vesnický lid. Kdo odmítal platit, se zlou se potázal. Z moci úřední mu byl komín zbourán i s kamny. Zákony jsou však k tomu, aby se obcházely, a vždycky se našla obezlička, aby se platilo co nejméně... Kouřovody ze čtyř kamen se šikovně propojily do jednoho pod střechou a nad ní svítil do okolí jediný zdaněný komín.

Mimochodem, v Anglii, kde se daň z komínů platila také, měli panovníci větší štěstí. Aby jim poddaní prokázali svou věrnost a oddanost, stavěli na střechách svých sídel falešné komíny. A za každý z nich poctivě platili daň. Jiná země, jiný mrav.

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/209572235300044/

Svatý Florián - patron kominíků

Wikipedie: cs.wikipedia.org/wiki/Svatý_Florián

Svatý Florián je považován za patrona profesí, které souvisejí s ohněm - hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů. V ikonografii je představován obvykle v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho kult byl značně rozšířen i v českých zemích a jeho sochy se budovaly na ochranu proti požáru.

Katolická církev si jeho památku připomíná 4. května.

O jedné z posledních tradic je zmínka z Hané, kde ještě na začátku první poloviny století hlásil ponocný:

„Chval dobrý duch Hospodina i Ježíše, jeho Syna. Odbila desátá hodina, milý svatý Floriáne, tohoto městečka patrone, chraň nás od ohně…“

Kontakt

Tomáš Jemon Za Prachárnou 27
586 05 Jihlava
IČO: 88810623
mail: t.jemon@seznam.cz
tel.: 736 268 920

David Jemon Sasov 5315/E
586 01 Jihlava
IČO: 88810712
mail: davidjemon@seznam.cz
tel.: 604 845 414

Karel Jemon Za Prachárnou 27
586 05 Jihlava
IČO: 74983784
tel.: 605 007 900

Najdete nás